Advent
Bůh je jen jiné slovo pro Realitu – pro Realitu s Tváří.
S Tváří, k níž občas přitiskneme tu svoji (někteří tomu říkají modlitba nebo láska).
Každý z nás poznává sám sebe jedině očima jiného.
A to platilo i o Ježíši. Možná proto se tak často ptal svých učedníků: „ Za koho mě lidé pokládají?“
Naše spása není výsada, kterou Ježíš někam zapíše do účetní knihy v náš prospěch. Je to spíš mapa pro naši cestu. Bůh k nám přichází přestrojen za náš život. Abychom ho potkali, nemusíme chodit do kostela. Narodil se proto, aby žil náš život…
Trojice
Vyprávění o návštěvě u Abraháma nám představuje starozákonního Boha, který se nechá hostit a obskakovat. Možná že by to sám ani nevyžadoval, ale jsme to my lidé, kteří máme tuto představu, že Boha je třeba stále sytit. Buď jídlem, oběťmi, nebo naopak postem, dobrými skutky a odříkáním. Nemám nic proti postu, ale ten je dobrý pro nás, ne pro Boha. On jej ani nevyžaduje, ani jej nepotřebuje. Jak radikální a v pravdě koperníkovský obrat se stal příchodem božího Syna. V něm se naopak Bůh dává za pokrm nám lidem…
Bohoslužba 4. února
Posvěcení nového stolu Páně
„Nepřinášejte už šalebné obětní dary.
Kouř kadidla je mi ohavností.
Když rozprostíráte své dlaně, zakrývám si před Vámi oči.
Budete jako posvátný strom, jemuž vadne listí“.
Když člověk slyší tato Izaiášova slova…
Hudební bohoslužba 11. 2.
Tak jsme tady a On je tam? Možná by se to tak dalo říct. Ale není to tak. On je totiž „jenom“ teď a tady. A my s ním. Možná jsme jednou čehý a jednou hot, možná máme někdy jméno Kain a příjmení Ábel. Možná jsme někdy láva a padáme občas až za obzor a nejraději bychom se schovali na pustý ostrov. Ale i toto On ví a je v tom ve všem s námi…
Slavnost světla
Zamyšlení při velikonoční liturgii
Interpretace příběhu Ježíšova zmrtvýchvstání může být různá. A ten, kdo interpretuje, ten také zároveň stylizuje, tedy formuje, či přetváří daný příběh zcela přirozeně ke svému obrazu. Pokud k této stylizaci dále přiřadíme vlastní psychologický profil člověka, může být výsledná reinterpretace skutečně rozdílná od již proběhlé reality. A přesto je to v pořádku, neboť každé takové jednání a každá taková relektura (novočtení) a přemýšlení nás vede ke skutečnosti, kdy se pečeť pravdy do nás postupně tiskne a obraz zůstává a skládá se v našem srdci. Je to chvíle, kdy se stáváme součástí příběhu a příběh se stává součástí nás.
Z téměř všech zpráv, které máme z evangelií k dispozici, můžeme usoudit, že Ježíš je po svém zmrtvýchvstání stejný a zároveň jakoby jiný. Nemůže ho poznat Marie z Magdaly…